Celé Biokovo, dlouhé 36 km, a zvláště část masivu nad Baškou Vodou, patří mezi nejmalebnější kraje Jadranu. Nejvyšším vrcholem je Sveti Jure (1762 m ), a nad Baškou Vodou jsou vrcholky Sveti Ilija (1640 m), a Šibenik (1450 m). Jako zeď mezi svěžím zázemím a teplým pobřežím, Biokovo je příčinou silných zimních bura (severovýchodních větrů), ale i vzdušních proudů, které míchají horský a mořský vzduch a proto je právě zde vzduch tak čistý a léčivý. I když je z jižní strany masiv skoro holý, vegetace je pestrá a zajímavá. Jalovec, medový dub, habr obecný, rostou na úpatí a buk, javor, lípa, jedle a dalmátská černá borovice rostou ve vyšších polohách masivu, který se honosí i s mnoha chráněnými endemickými druhy; biokovský zvoneček (Edraianthus pumilo), biokovská zečina (Centaurea biokovoensis) i jiné. Živočišných druhů je také množtsví, zde žijí lasice, kuna, sova ušatá, orel skalní, orlík skalní, kamzík, muflon, a další, a biokovským endemem je skalní brouk (Radziella styx). Biokovo je prohlášeno 1981 parkem přírody a na jeho území je i Botanická zahrada ve vesničce Kotišina nad Makarskou.
I když je krásné, Biokovo je nebezpečné, pokud se dostatečně nerespektuje, proto zvídavím turistům doporučuje maximální opatrnost, chodit jen po označených pěších stezkách, nebo se zúčastnit jednoho z odborně organizovaných výletů.
